Zaklínač I: Poslední přání - Andrzej Sapkowski (1999 v nakladatelství Leonardo, v polském originále Ostatnie życzenie, 1993)
Pravověrný fanoušek ságy o Zaklínači by ze mne asi moc radost neměl. První moje setkání s ní bylo kdysi dávno, když dávali na ČT takový ten podivný polský seriál. O pár let později jsem hrál první hru od CD Projektu, pak dlouho nic, pak třetí díl hry a nakonec jsem se přes nový seriál Netflixu dostal až ke knížce. A je to velká škoda, protože alespoň první knížka, která je spíše takovou sbírkou povídek ze světa Zaklínače, je vážně dobrá. Pro milovníky klasické západní fantasy je možná na začátek trochu moc drsná a špinavá a Sapkowski se rozhodně příliš nezabývá představením světa a jeho zákonitostí, ale právě ono hození do krutého a nelítostného světa je neuvěřitelně příjemné a zábavné. V první knize jsou postupně představeny hlavní postavy celé ságy (tedy, hádám, že jsou… ve hrách i v seriálu jde o hlavní postavy) - zaklínač Geralt, čarodějnice Triss a Yennefer, bard Marigold a další. Nenápadně a jakoby na okraj jsou také načrtnuty kontury celého světa, ve ktérem se příběh odehrává a kniha díky různým odbočkám a krátkým příběhům uběhne jako nic.