Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal - Tomáš Etzler (2021, v nakladatelství Vyšehrad)
Že je Tomáš Etzler dobrodružný blázen je jasné už z knižního rozhovoru s Jindřichem Šídlem z roku 2019. Knížka Novinářem v Číně o jeho působení ČLR v druhé polovině nultých let a tuto hypotézu jen potvrzuje. Pokud alespoň trochu něco víte o autorovi, je to pravděpodobně fakt, že je dost horká hlava. To je patrné i z knížky, přestože je znát snaha trochu tuhle charakterovou vlastnost zamlžit. Třeba když popisuje, jak rád leze po horách a že je potřeba vysoká míra sebeovládání a sebekontroly. Léta strávená v Číně musela být pro člověka, jako je on, k nesnesení a v každé další kapitole člověk ztrácí i ty poslední zbytky toho dobrého, co by si snad mohl o čínském režimu myslet. Zdá se, že v Číně je špatně úplně všechno - od zkorumpovaných místních vlád, které ve snaze ukrást co nejvíce přidělených peněz hazardují s životy dětí, přes všudypřítomnou kontrolu všech až po lži a zatajování i těch nejprostších faktů a skutečností, jen aby vše na první pohled vypadalo, že je komunismus ráj na Zemi. Je trochu zvláštní, že kniha vychází až s odstupem více než deseti let, ale díky tomu je možné si zasadit to co autor popisuje do současnosti (a při tom se zděšením zjistit, že dnes je situace okolo Číny ještě horší). Protože je autor neskutečný cynik je kniha i plná humoru, i když v jednom případě si nejsem úplně jistý, jestli byl vtip zamýšlený. Poté, co autor přežil zemětřesení, popisuje, jak se cítil - “Přiznám se, že to mnou dost otřáslo.” Já vím… Umím si představit, že spoustu českých čtenářů bude silně iritovat, že se Etzler nezřídka pouští do kritiky Čechů a pomyslného “češství,” já s ním v tomto v mnohém souhlasím a fakt, že strávil desetiletí v zahraničí dodává jeho pohledu váhu. Pokud vás alespoň vzdáleně zajímá novinařina a nebo Čína, tohle si prostě musíte přečíst.