Můj bratr mesiáš - Martin Vopěnka (2017 v nakladatelství Mladá fronta)
Většina dystopických románů, které jsem četl, se odehrává buď na místech, která neznám, nebo v nějakém smyšleném světě. V tomto ohledu je Můj bratr mesiáš je výjimkou. Příběh (tedy část příběhu, protože autor, možná trochu zbytečně, naskočil na vlak nechronologicky vyprávěných knih) začíná v pražských Holešovicích. Globální oteplování se nám, lidem současnosti, evidentně nepodařilo vyřešit a proto na konci 21. století čelí Praha a s ní i celý svět nepřekonatelnému vedru a suchu. A v jedné pražské rodině se narodí dítě, které je tak trochu jiné. Jak sám název knihy prozrazuje, vše nám vypráví bratr tohoto “jiného dítěte”. A příběh je to celkem zajímavý a dobře napsaný. Kupodivu pro mě, jako naprostého a bezvýhradného ateistu nebylo problém knihu číst, přestože obsahuje spoustu odkazů na Boha a víru. Pro mne je to prostě beletrie. V té minulé byl čaroděj, tak proč ne bůh? Není to úplně dokonalé a chvílemi se člověk nudí, přesto bych Vopěnkovu knihu Můj bratr mesiáš doporučil.