Hezký, ale narovnej se - Johana Fundová (2021, v nakladatelství BizBook)
Vyrůstal jsem v devadesátých letech a pokud jste ze posledních deset let byli na internetu víte, že my, děti devadesátek, máme ty nejlepší vzpomínky a jako jediní můžeme říkat, že naše mládí bylo prostě cool. OK, tak přesně tohle si nemyslím a upřímně řečeno nevidím nic kouzelného na tom, že jsem zrovna já vyrůstal v devadesátkách. Přesto stejně jako každý pociťuju jistou míru nostalgie a možná i smutku při tom, když o té době čtu a nebo na ni vzpomínám. Johana Fundová v té době také vyrůstala a kromě toho, že o ní napsala minulý rok celou encyklopedii, se rozhodla i svoji beletristickou prvotinu alespoň částečně zasadit právě do prvního desetiletí po pádu železné opony. Je třeba uznat, že se jí skutečně daří vykreslit dobovou atmosféru a také jednotlivé postavy a zápletky v první části jsou zajímavé a zábavné. Bohužel je však kvalita druhé části knihy, která se odehrává 20 let po té první, o dost nižší a celý děj a zejména jeho závěr je velmi plytký a tak nějak nijaký. Takže pokud si chcete připomenout devadesátá léta, doporučuji první polovinu knihy a doporučuji ji velice. Druhou polovinu pak jen těm, kterým nevadí že možná budou na konci knihy zklamaní.