Dva roky v hajzlu - Lubomír Větříšek (2021 v nakladatelství Host)
Můj názor na vojenskou povinnost jsem již vyjadřoval v textu o knížce Janovice, nikdy více. Již samotný název letos vydané knihy Lubomíra Větříška dává jasně najevo, že si nejspíš neklade za cíl můj názor změnit. Autor prostě jen popisuje dva roky, které trávil strávil na vojně, většinu času u útvaru v Bakově. Šikana, buzerace a nesmyslné plnění nesmyslných pokynů lampasáků není nic, co by člověk z vyprávění či jiných knížek neznal, ale je určitě dobře, že se připomíná, jaké zvěrstvo vojna za socializmu byla. Větříšek navíc umí moc hezky psát a není problém knížku přečíst na jeden či dva zátahy, což rozhodně není kritika, ale spíše pozitivum. Člověka při čtení napadá, jak absurdní bylo vzít mladého kluka, který se zajímal hlavně o pivo a bigbít, navléct ho do uniformy a “udělat z něj chlapa” tím, že ho skoro připraví o život anebo alespoň rozum. Ale absurdních věcí v té době nejspíš byla většina…